Co přinesl 3. týden roku 2017
Do oválné pracovny nakráčel v minulém týdnu pětačtyřicátý prezident Spojených států. Donald Trump po páteční inauguraci neztrácel čas. Jako první exekutivní příkaz podepsal nařízení, které má minimalizovat finanční zátěž spojenou s obamacare, tedy zdravotní reformou jeho předchůdce Baracka Obamy.
A zamířil na jednu z prvních pracovních návštěv: do zpravodajské služby CIA. „Jste úžasní lidé,“ prohlásil na adresu čtyř stovek zaměstnanců CIA, za nimiž přijel do virginského sídla v Langley.
Byl to přitom ten samý Donald Trump, který ještě před uvedením do úřadu CIA ostře kritizoval. A to kvůli zveřejnění nepotvrzené zprávy, že ruské tajné služby proti němu shromáždily kompromitující informace. Na rozdíl od většiny českých politiků ale Trump zjevně chápe, že je výhodné mít tajné služby na své straně. A že jejich informace mohou být užitečné.
To Andrej Babiš v Česku se z minulosti naopak příliš nepoučil. Už Stanislav Gross ve své době přirovnával své rodinné finance ke křišťálově čistému křišťálu. A následně se do vysvětlování, kde vzal na byt, tak zamotal, že jej koaliční partneři v čele s Miroslavem Kalouskem donutili k rezignaci.
Andrej Babiš nenakupoval za pár milionů byt, ale dluhopisy za 1,25 miliardy korun. Podezřívat miliardáře, že by neměl na své investice se na první pohled zdá krátkozraké. Jenže jen z Babišových vlastních výroků je zřejmé, že tu něco nehraje: pokud Babiš v letech 1993-2015 vydělal 1,86 miliardy hrubého, což činilo 1,53 miliardy čistého, jak sám původně tvrdil, chybí mu na nákup dluhopisů přes 150 milionů korun. Do klíčového roku 2013, kdy dluhopisy nakupoval, totiž vydělal po zdanění 1,1 miliardy čistého. A to nepočítáme žádné životní náklady.
Když na nesrovnalosti v tomto týdnu upozornil týdeník Echo24, z Babiše se stal Gross. Najednou jeho příjmy narostly o téměř miliardu korun. „Moje celkové příjmy od roku 1993 byly 2,53 miliardy korun,“ prohlásil v pátek. (Připomínáme znovu: Andrej Babiš původně vyslovil cifru 1,8 miliardy, nikoli 2,53 miliardy korun).
Babiš má na rozdíl od Grosse hned několik trumfů. Dluhopisy nejsou byt, který si každý dovede představit. Gross nevlastnil média, která jeho nešikovné veletoče s radostí rozmazávala a do třetice: neměl pod sebou aparát, který by mohl nesrovnalosti vyjasnit.
Právě pod Andreje Babiše nyní patří finanční správa. Takže když poslanci nyní říkají, že by se na ministrovy finance měla finanční správa podívat, hned se nabízí otázka – udají svého nadřízeného?
Třetí lednový týden přinesl i jednu triumfální jízdu. Ester Ledecká zajela svůj životní závod v lyžařském Světovém poháru, když v Garmisch-Partenkirchenu skončila třináctá. Od elitní desítky dělilo mistryni světa ve snowboardingu 42 setin vteřiny.
Jen připomínáme: Ester před tím několik dní prozvracela, nakonec se navzdory střevní chřipce na start postavila. „Narvala jsem se od rána houskama, sýry, před startem jsem vypila snad litr coly naráz, do toho jsem snědla čokoládu. Připadalo mi, že jsem na tom startu sotva stála, že jsem byla naplácaná. Ale očividně mi to pomohlo,“ popisovala taktiku po závodě Ledecká.
A o čem jsme psali na Neovlivní.cz:
Policie nechce stíhat Kleslovou: Ať její odměny řeší ÚOHS
Policie dospěla k závěru, že není důvod stíhat bývalou Babišovou pravou ruku Radmilu Kleslovou kvůli jejím trafikám ve státních či polostátních firmách. Má ale podezření, že firmy při uzavírání smluv s Kleslovou mohly porušit zákon o zadávání veřejných zakázek. Případ tedy předává antimonopolnímu úřadu.
Policejní komisařka Zdenka Srncová o kauze někdejší místopředsedkyně hnutí ANO Kleslové rozhodla na konci prosince 2016, tedy skoro více než rok poté, co jí na stole přistálo trestní oznámení. To podali Piráti, kteří měli podezření, že politička za peníze od firem neodváděla adekvátní práci. Kleslová inkasovala například v elektrárenské společnosti ČEZ, strategickém Čepru, na Českých drahách či SŽDC. Její odměny přitom v některých případech dramaticky vzrostly poté, co se v dresu hnutí ANO dostala do nejvyšších pater politiky. Policie ale důkazy nenašla. Proč? Popsali jsme v této zprávě ».
Kvůli Praze dezinformační weby znovu v centru pozornosti
Hlavní město zaplatilo portálu Parlamentní listy přes sto tisíc korun, aby vylepšilo svůj obraz. Texty vyšly na webu jako neoznačená inzerce. Od letošního roku server ovládá politik a podnikatel Ivo Valenta.
Zpravodajský web Českého rozhlasu objevil na Hlídači smluv dokumenty, podle nichž pražský magistrát za PR texty na Parlamentních listech loni zaplatil bezmála 120 tisíc korun. Šlo o bannery a čtyři texty, které ovšem navzdory zákonu web neoznačil jako komerční sdělení.
Parlamentní listy deník Neovlivní.cz už předloni zařadil mezi propagandistické a dezinformační weby. Přečtěte si o nich více a také si projděte unikátní databázi dezinformačních webů.
Databázi a popis Parlamentních listů najdete v této zprávě ».
Poslanecká komise ke Šlachtovi: Dostaneme, co jsme čekali
Po půl roce končí sněmovní komise s vyšetřováním okolností, které loni vedly ke kvapné reorganizaci speciálních složek policie. Klíčového verdiktu – zda byla rošáda spuštěná proto, aby se vedení vnitra a policie zbavilo neřiditelného šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty a zhatilo boj s korupcí mocných – se ale podle zjištění Neovlivní.cz nedočkáme. Poslanci odpověď na tuto otázku nenašli. Samotná reorganizace pak přinesla minimálně dočasný konec vyšetřování velkých kauz.
Podrobnosti nabízíme v tomto článku ».
Nová díra v EET: Kam posílají financové vaše data
Ministerstvo financí má v souvislosti se zavedením EET nový problém: se svojí speciální aplikací, na níž si lidé mohou ověřovat zaevidování jednotlivých účtenek. Matematik Michal Škop nasbíral důkazy, že finanční správa posílá data o uživatelích přihlášených na tyto stránky na servery firmy Google. Babišův resort k odhalení zatím odmítl zaujmout jasné stanovisko.
Je to podobné, jako kdybyste přišli na úřad, ve dveřích stál pracovník firmy Google a pustil vás vyřídit si svou agendu na úřadě jen v případě, že mu ukážete občanku a on si může opsat všechna vaše klíčová data. Přesně tak Michal Škop popisuje přístup ministerstva financí k uživatelům, kteří se přihlásí na stránky finanční správy, kde si mohou zkontrolovat, že účtenka obdržená v restauraci byla řádně zaevidovaná.
Oč přesně jde čtěte v této zprávě ».
Byznysmen Dobrovský: O pražské kavárně, Židech a českém plebejství
„Kdybychom byli ve 30. letech, tak bychom třeba neříkali pražská kavárna, ale smradlaví Židi. Třeba bude stačit ještě pár měsíců a bude stačit výkřik ‚bijte je‘ a přijde pogrom.“
To je jen jeden z mnoha silných výroků, které v rozhovoru pro Neovlivní.cz pronesl Jan Dobrovský. Byznysmen, který se řadí mezi nejmovitější muže Česka a stál u mnoha milníků polistopadové historie. Tradiční páteční rozhovor, který tentokrát připravila Jana Klímová, najdete zde ».
Přejeme méně mrazivý příští týden.