To podstatné, co se odehrálo během 28. týdne roku 2016.
„Můžu si jít lehnout, nebo je zas dneska v plánu ještě nějakej speciál na ČT24?“ napsal na svůj twitter Jindřich Šídlo v sobotu ve 23:04. Ano, bylo to zběsilých pár dní.
V noci z pátku na sobotu vjely do velkých tureckých měst tanky. Vojáci obsadili a zablokovali média, začal boj o parlament, vzbouřenecké armádní začaly bojovat s loajálními policejními oddíly v ulicích i ve vzduchu. Pokus o údajný vojenský puč, který měl za cíl svrhnout stále autoritativnějšího vládce Recepa Tayyipa Erdoğana, skončil neslavně po několika hodinách. Prezident Erdoğan v improvizovaném mobilním přenosu vyzval své příznivce, aby navzdory stannému právu vyšli do ulic a postavili se vzbouřencům.
Soldiers tried to pile into a bus to escape a mob on the Bosporus Bridge in Istanbul, Turkey https://t.co/kLUAD1Fv64 pic.twitter.com/KYzZySOB95
— The New York Times (@nytimes) 16. července 2016
Už v sobotu nad ránem tak internet nabídl záběry Erdoganových lidí, jak lynčují mladé vojáky, kteří se vzdali poté, co zjistili, že výjezd tanků do ulic nebyl cvičením, jak jim prý nečekanou akci zdůvodnili jejich velitelé. Účet za několikahodinovým pučem? Nejméně 265 mrtvých, bezmála tři tisíce zatčených vojáků a stejný počet odvolaných a perzekvovaných soudců. A Erdoganův slib, že všichni, kdo vystoupili proti němu, budou potrestáni nejtvrdším způsobem.
Co přesně a proč se v Istanbulu či Ankaře vlastně odehrálo se pravděpodobně budeme dovídat v následujících týdnech a měsících. Jisté je, že to bude jiné Turecko, než jsme ho znali.
Svět se rovněž vzpamatovává z dalšího útoku „osamělého vlka“. Odehrál se znovu ve Francii. Opět v noci – ve čtvrtek. V Nice. Jedenatřicetiletý Mohamed Lahouaiej-Bouhlel původem z Tuniska tam vjel nákladním vozem do lidí slavících na rušné promenádě výročí Pádu Bastily.Těžký automobil ve velké rychlosti válcoval všechno před sebou, masakroval na úseku dlouhém dva kilometry. Zabil 84 lidí. Dalších 202 utrpělo zranění. 52 obětí je nyní v kritickém stavu. Zde » se můžete podívat, jak na brutální útok reagoval světový tisk. Rovněž připomínáme nedávný exkluzivní rozhovor s agentem tajných služeb, který se roky věnuje mezinárodnímu terorismu se specializací na islám. „Nebezpečí osamělého vlka je v tom, že nikde na světě to zpravodajské služby neuhlídají,“ připomněl. Celé interview naleznete tady ».
Útok přitom přišel ve chvíli, kdy světové dění začalo lehce připomínat grotesku.
Právě Francie se už několik dní zaobírala zprávou, kterou publikoval tamní deník Le Canard Enchainé. V úterý napsal, že si prezident François Hollande vydržuje kadeřníka, kterému každý měsíc platí za služby 9895 euro.
Elysejský palác následně přispěchal s vysvětlením astronomické částky: Nebohý kadeřník prezidentovi nejen upravuje pravidelně fazónu, ale každé ráno musí vstávat velmi brzy, aby zafixoval Hollandovy jemné vlasy. Připomínáme, že podle platných stereotypů je Francie zemí nočních ptáků, čili kadeřníkova oběť není malá, jak by se mohlo v bývalých zemích Rakouska-Uherska (kde biorytmus udával císař František Josef I. vstávající o čtvrté) zdát.
Velká Británie sice žila tím, že má novou ministerskou předsedkyni Theresu May, ovšem ještě víc touhou rozpoznat, co si to broukal její předchůdce David Cameron, než za sebou naposledy zavřel dveře v Downing Street. Loučil se na ulici s novináři, pak se obrátil ke vchodu a pozapomněl, že má stále zapnutý mikrofon. Zcela v nesouladu s vážností chvíle si za chůze pobrukoval „du, dů, důů, důů.“ No, poslechněte si to sami:
Melodie se okamžitě chopila řada umělců. Vznikla variace pro cello a piano, Cameronův walz, Cameronův žalozpěv – bylo to mocné. Výběr toho nejlepší na externím linku – zde ».
Theresa May, teprve druhá žena v čele impéria, si došla do Buckinghamského paláce pro pověření a už hodinu poté oznámila zásadní změny svého kabinetu. Zarezonoval především nový šéf britské diplomacie:
Zastavíme se u posledního citovaného tweetu novináře Jiřího Justa, u toho s Pikachuem. Člověk by musel být hluchý a slepý, aby nezaregistroval, že svět má nový hit. Jde o mobilní aplikace Pokémon Go, která umožňuje lidem chodit po ulicích/lesích/plážích, prostě kdekoli, a chytat virtuální příšerky.
„Nalezené pokémony chytáte tak, že po nich vrhnete svůj pokéball, některé potvůrky se ale polapení brání a tak není odchycení vždy úplně jednoduché. Své pokémony pak můžete krmit a také samozřejmě cvičit. Po dosažení pátého levelu se můžete přidat k některému z týmů a bojovat se svými pokémony proti ostatním uživatelům,“ informovala televize Nova.
Předkládáme dva důkazy, že situace s Pikachu, Raichu, Jigglypuffem a Wigglytuffem je fakt vážná:
V Česku se krom toho hitem týdne jedno privátní video. „Nekvalitní záznam z mobilního telefonu zachycuje muže, který se ve zšeřelém ukrajinském podniku vysvleče do pasu a předkloní se. A následně ho žena začne švihat přes záda důtkami. ‚I want more,‘ opakuje anglicky muž mezi ranami. Tedy: chci víc. Hlavním aktérem snímku je náměstek primátora města Brna Matěj Hollan (Žít Brno),“ napsala Mf Dnes, která na politika nechávajícího se bičovat upozornila jako první.
Záběry pochází z Hollanovy dovolené, listu řekl, že rád zkouší nevšední věci a nadto se netají, že je submisivní.
Nutno dodat, že sexualitu politiků tu veřejně řešíme minimálně od dob Petra Nečase, netřeba se divit. I když tahle intelektuální přestřelka stála za to:
Lekci ze sexuologie jsme dostali také ve středu ve sněmovně. Poslankyně sociální demokracie Pavlína Nytrová, o jejíž existenci ve sněmovně jsme dosud neslyšeli, se odkopala během debaty k návrhu, aby si gayové či lesby mohli osvojit v registrovaném partnerství dítě svého protějšku. Vy jste věděli, že homosexuálům jde v podstatě o to moci se štemplem v ruce prznit děti? Nevěděli? Chytáte se za hlavu? Paní poslankyně Nytrová – její profil jsme sepsali zde » – nikoli: „U homosexuálů je vysoká promiskuita, nadprůměrný vztah k alkoholu a drogám, větší násilné chování. Odmítám měnit zákony přirozenosti a přírody. Jen muž a žena se mohou stát rodiči,“ řekla na plénu poslankyně Nytrová. „Homosexuálové se budou snažit zlegalizovat sex s dětmi,“ dodala.
Tak to vidíte.
A co jsme psali na Neovlivní.cz?
Ve službách Číny
Redakce Neovlivní.cz připravila vhled do aktivit jedné z nejsledovanějších investičních skupin, která v Česku od loňského podzimu působí. Čínská CEFC, kterou reprezentuje bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík, totiž začala zaměstnávat zajímavé postavy. Například Aleše Stluku, který patřil roky mezi elitní protikorupční policisty. Vyšetřoval podvodná financování vládních politických partají, pak dohlížel na veřejné zakázky ve státní firmě. Disponuje řadou cenných kontaktů a informací. Kdo další pro CEFC pracuje, si můžete přečíst zde ».
Připravili jsme pro vás také přehlednou infografiku », v níž představujeme hlavní tváře vedoucích struktur CEFC.
Další oznámení na Čapí hnízdo
Příběh luxusního konferenčního centra Čapí hnízdo vicepremiéra Andreje Babiše bude kromě evropského úřadu proti podvodům a tuzemské policie řešit také finanční úřad. Pobočka v Pelhřimově dostala podle informací Neovlivní.cz podnět, aby přezkoumala, zda při převodu farmy z Agrofertu na Babišovy děti nebyl porušen zákon proti praní špinavých peněz. Jinými slovy: úřad má dohledat doklady o tom, kdo, za kolik a jak před lety za akcie farmy platil. Podrobnosti jsme popsali zde ».
A protože pravidelně publikujeme dokumenty, o kterých píšeme, zveřejnili jsme také plné znění podnětu. Je pod ním podepsán autor, který se pojmenoval jako Pavel Adamec. Vychází z Babišova výroku o prodeji akcií rodině a připomíná, že platba za akcie musela proběhnout bezhotovostně. Pokud by se platilo “na dřevo”, šlo by podle něj o porušení zákona proti praní špinavých peněz. Dokument najdete tady ».
Nikdo nechce soudit Parkanovou
Průtahy v případu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, kterou žalobci poslali před soud kvůli nákupu letounů CASA, se zřejmě zapíší do historie.
Nejprve žalobci tři čtvrtě roku zkoumali, jestli vyhoví policii a podají obžalobu. A když to nakonec loni v prosinci udělali, ukazuje se, že se případ nikomu nechce soudit. Hned dvě soudkyně se podle informací Neovlivní.cz (více tu ») případu vzdaly pro údajnou podjatost. Verdikt v kauze, který stál Vlastu Parkanovou politickou kariéru, je tak v nedohlednu.
Bývalá dlouholetá poslankyně a ministryně několika vlád je po Marii Součkové teprve druhou členkou kabinetu, která má v polistopadové historii stanout u soudu. Obžaloba ji viní z porušování povinností při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele se škodou 818,8 milionů korun.
Ať žije mýto
Sobotkův kabinet – zdá se – překlenul další prudkou hádku. O mýto. Po pondělním jednání ministr dopravy Dan Ťok (ANO) oznámil, že vláda nakonec schválila tříleté prodloužení smlouvy na provoz mýtného systému se společností Kapsch. A to bez výběrového řízení.
Ťoka nakonec podržela ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, pod jejíž úřad pravidla pro veřejné investice patří. Bylo to v krátkém čase podruhé, co pomohla s problematickou zakázkou, která pálila její ministerské spolustraníky z ANO. V dubnu podržela ministra financí Andreje Babiše, proti jehož plánu zadat systém pro EET napřímo IBM se postavila vládní rada. Detaily v této » zprávě.
Bitva o nejkrásnější zákon
Přesně čtrnáct dní už platí “nejkrásnější zákon“, jak protikorupční aktivisté přezdívají normě, která nařizuje státu, krajům, obcím a jejich firmám zveřejňovat v registru všechny smlouvy nad 50 tisíc korun. A už teď je jisté, že řada z nich využije ročního testovacího období, během něhož nehrozí žádný postih, když smlouvy nezveřejní. Naopak: roční odklad hodlají využít k tomu, aby se zasadily o změnu zákona.
Platforma Rekonstrukce státu, která za registr smluv bojovala, zveřejnila před pár dny statistiku, z níž vyplývá, že poslanci napříč stranami v tuto chvíli podali už osmadvacet návrhů na výjimky z povinnosti smlouvy zveřejňovat. Výjimku už během schvalování zákona získal ČEZ. Nově by ji mohly získat vysoké školy, zdravotnická zařízení, veřejnoprávní média. Do detailu tady ».
Rozhovor týdne
Archiv Simony Matáskove – Branislav Šimončík pro časopis ELLE
Její oficiální vizitka je úctyhodná. Jakoby neuměla sáhnout vedle. Prakticky všechny pořady, za nimiž stála či stojí, se zařadily mezi ty, které si diváci zamilovali. První řada VyVolených, Česko-Slovensko má talent, Chůva v akci, Uvolněte se, prosím, Pošta pro tebe, Bailando, byla u začátku StarDance i fenoménu letošního jarního vysílání, show Tvoje tvář má známý hlas. A samozřejmě Show Jana Krause; s moderátorem úzce spolupracuje už osmnáctým rokem.
Kreativní producentka Simona Matásková v rozhovoru pro Neovlivní.cz popsala – velmi otevřeně – jak se dostala tam, kde dnes je. Jak těžké je vypracovat se v médiích a showbyznysu, který je tradičně hodně mužským světem. A také, jak si vybírá svou další práci. „Upřímně řečeno, všechno je postavené na instinktu. Ono to ani jinak nejde. Nevěřím tomu, že vám někdo řekne, že by se úspěch či neúspěch dal dopředu spočítat nebo zvážit. To prostě nejde. A nedá se to ani naučit,“ řekla například. Interview naleznete tu ».
