Co přinesl 34. týden roku 2016
Střední Itálii postihlo katastrofální zemětřesení a suchá čísla nedokáží popsat, jaká zkáza městečko Amatrice a blízké okolí zasáhla. Předběžná bilance hovoří o tom, že sutiny ukončily život 267 lidí, zraněných jsou čtyři stovky. Tři čtvrtiny zástavby šly k zemi. Epicentrum otřesů bylo tentokrát znovu poblíž regionu Aquila, který před sedmi lety prodělal podobnou hrůzu – v troskách tehdy zahynulo 300 lidí. V zemi platí stav nouze.
Turecko zahájilo pozemní ofenzivu v Sýrii. „Na syrské území vyslalo Turecko pozemní jednotky i desítku tanků, což je podle syrského ministerstva zahraničí narušením svrchovanosti země. Rusko, jehož vojáci v Sýrii hájí setrvání prezidenta Bašára Asada u moci, dalo najevo vážné znepokojení,“ napsala agentura ČTK.
Evropská jižní observatoř (ESO) oznámila v prestižním vědeckém časopise Nature, že její astronomové objevili planetu velmi podobnou Zemi. Není přitom vzdálená „kdysi dávno, v daleko-vzdálené galaxii„, ale prakticky za humny. Planeta Proxima b se nachází v naší Sluneční soustavě a obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tudíž mohla být tekutá voda.
A mezitím v České republice:
a) po čtyřech letech do Prahy dorazila německá kancléřka Angela Merkel. Ještě před její návštěvou dostala vzkaz od prezidenta Miloše Zemana, co si myslí o jejich klíčových agendách – ruských sankcích a a migraci (více v této zprávě »). Po návštěvě pak německá média označila cestu za neúspěch, povšimla si pražských demonstrací a výkřiků typu „Merkel muss weg“. Slovy deníku Die Welt: „Kancléřce se nepodařilo získat českou vládu pro svou uprchlickou politiku. Středolevý kabinet trvá na svém odporu vůči evropským kvótám pro přijímání žadatelů o ochranu.“
A takto to vypadalo „live“ na sociálních sítích u nás:
b) zasedala vláda. Potvrdila před-dovolenkový slib zvýšit platy učitelům a krom jiného podpořila plán vicepremiéra Bělobrádka zřídit pro vědu samostatné ministerstvo;
c) prezident jmenoval nové soudce. Pronesl při tom projev, který si můžete přečíst, pokud nejste puntičkáři na gramatiku;
d) se v Černínském paláci odehrála pravidelná schůzka českých velvyslanců. Dvacetiminutový projev měl i prezident Miloš Zeman, vyslovil se proti ruským sankcím – popsali jsme zde ». V této souvislosti měla svůj program i první dáma;
e) od soudu jsme se dozvěděli, že vyvěsit nad Hradem červené trenky není trestný čin. Mimochodem, středa vypadala zhruba takto:
A o čem jsme psali na Neovlivní.cz?
Agrotec a právní kličky
Společnost vicepremiéra Andreje Babiše Agrotec už je sice v kauze zmanipulovaných zakázek na státní poště v pozici obžalovaného, nakonec ale může z celého případu vyklouznout. Právníci nyní řeší, jestli už se na Agrotec vztahuje novela zákona o trestní odpovědnosti firem. Ta nově umožňuje firmám za určitých okolností z trestního stíhání vyváznout bez postihu.
Babišův Agrotec v tom není sám, z trestních kauz by mohly vyváznout firmy spojené s případem někdejšího hejtmana Davida Ratha a veřejných zakázek Středočeského kraje, nebo stavební gigant Metrostav. Detaily najdete v této » zprávě.
Redakce Neovlivní.cz obžalobu Agrotecu získala a minulý týden o ní obšírně psala; hlavní poznatky z jsme publikovali ve dvou textech – původní zprávě » a analýze ». Klíčové pasáže z textu žalobců, který má 87 stran, jsme nyní zveřejnili jako dokument (tu »).
Šifrovaná zpráva bývalého imáma
Specialisté na extremismus z tajných služeb začali řešit vzkaz muslimského duchovního Samera Shehadeha, který přes šifrovanou aplikaci oslovil své souvěrce kvůli srpnové demonstraci proti terorismu. Ve zprávě někdejší pražský imám muslimy varuje před účastí na křesťanské bohoslužbě. Agenti nyní řeší, zda nešlo o zastrašování či výhrůžky.
Zprávu obdrželi muslimové z uzavřené skupiny na mobilní aplikaci WhatsApp před demonstrací proti terorismu, která se uskutečnila 10. srpna na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad. „Jde o to, jestli to nejsou výhrůžky muslimům, kteří se chtěli účastnit společné demonstrace proti terorismu s křesťany. Případně, zda je nečeká za jejich účast nějaká odveta,” popsal pro Neovlivní.cz zájem tajné služby vysoce důvěryhodný zdroj z bezpečnostní komunity.
Co Shehadeh svým souvěrcům psal, si můžete přečíst tady ».
Whistleblower u Babiše
Whistleblower. Doslova ten, kdo “zapíská na píšťalku”. Přídomek, který se už roky ke jménu kariérního úředníka Ondřeje Závodského připojuje tak nějak automaticky.
Byl tím, kdo před lety systematicky upozorňoval na podezřelé smlouvy, které mu na ministerstvu vnitra prošly rukama. Marně. Informoval o nich svého ministra, tehdy Radka Johna. Marně. Šel na policii. Marně. Začaly mu chodit výhrůžky. V práci ho sesadili. Pomohla až medializace případu Závodský. Získal Cenu za odvahu, nabídky z politiky, dnes je náměstkem na ministerstvu financí. Ale – píská ještě na píšťalku?
O tom, co jej na financích trápí, kde má podle něj stát manka a proč je pro něj Andrej Babiš dokonalým šéfem, promluvil Závodský v profilovém rozhovoru, naleznete jej na tomto » odkaze.
Dalík nastupuje do vězení
Bývalý zákulisní hráč číslo 1 Marek Dalík má před sebou poslední dny na svobodě. Nejpozději do příštího čtvrtku musí nastoupit na čtyři roky do vězení, kam ho poslal soud v údajné korupční kauzePandur. Mám strach, řekl někdejší blízký spolupracovník premiéra Mirka Topolánka v exkluzivním rozhovoru pro tištěný magazín Neovlivní.cz.
Zveřejnili jsme krátkou výseč z obsáhlého rozhovoru. „To, že do vězení půjdu, už je jasné, ale smířený s tím nejsem. Jsem z toho vyřízený. To je lepší slovo než smířený. Že se stane zázrak, to si nemyslím. Spíš se bojím toho, abych to ve zdraví přežil. Minimálně psychicky, toho se bojím hodně,“ říká Dalík například. Podrobněji tu ».
Mapa vlivných v šoubyznysu
Redakce sestavuje pravidelně žebříčky nejvlivnějších lidí v různých oblastech veřejného života. Nyní jsme vypočítali, kdo ovládá českou „továrnu na sny“. Ve většině případů jde o tváře, které diváci estrád, návštěvníci divadel či muzikálů a hltači bulvárních zpráv ani neznají. O mediální manažery a píáristy.
V následujících týdnech vám představíme hned dvacítku klíčových jmen, která mají v Česku rozhodující slovo na poli médií a zábavy. Do poměřování vlivu jsme zahrnuli jak doložitelné položky, jakými jsou třeba peníze, tak subtilnější parametry – třeba schopnost stvořit novou hvězdu. To vše by nebylo moc platné bez dobrých kontaktů a mediální zdatnosti, či v případě mediálních domů – bez zásahu širokého publika. Pokud jde o kontakty, určující je nejen, kolik lidí v byznysu dotyčný zná, ale jak velkou potřebu má druhá strana telefon rychle zvednout. Podrobnosti o novém žebříčku v této » zprávě.
Ohlédnutí za aférou Konvička
Nedělní provokaci Martina Konvičky, bojovníka proti islámu a přistěhovalcům, netřeba dlouze popisovat. Jeho “invaze bojovníků IS” na Staroměstské náměstí byla nevkusná, vyděsila místní i turisty, jen zázrakem se nikdo nezranil – a to vše za asistence policie a se souhlasným štemplem z magistrátu.
Debata, jak je možné, že Praha podobnou akci nezarazila, se zploštila na hledání viníka. Politická reprezentace dává ruce pryč, za všechno prý může jeden úředník. Reakce policie je zhruba taková, že se na místě přesvědčila, že pokud jde o zbraně, jde o repliky, a celou situaci tedy “vyšetřuje pro podezření z trestného činu výtržnictví”.
Reakce stálého zpravodaje Českého rozhlasu v Londýně Jiřího Hoška byla v neděli o dost rychlejší. Konstatoval, že odehrát se něco takového v Londýně, byl by nejspíš Martin Konvička po smrti. V rozhovoru pro Neovlivní.cz (naleznete ho tady ») Hošek popsal, jak vypadají bezpečnostní opatření v Londýně, jak se pořádají na Temži happeningy a proč si myslí, že by policie Konvičku do dvaceti vteřin zastřelila.
Z hlavních zpráv je to vše. Přejeme hezký poslední srpnový víkend a těším se zase v pondělí. Mimochodem – pamatujete si, jak vám touto dobou bylo, když jste byli malí?
