Co přinesl 37. týden roku 2016
V Riu de Janeiru dnes končí Paralympijské hry. Pokud jste se sčítání cenných kovů nevěnovali stejně pilně, jako během srpnové olympiády, vězte, že si čeští reprezentanti domů vezou sedm medailí. Včetně kovu nejcennějšího – zlata z plavání.
Arnošt Petráček se zlatem na krku. Foto: paralympic.cz
Jakkoli se sportovcům bez handicapu nedaří vylovit z olympijských bazénů medaili, pětadvacetiletý Arnošt Petráček to dokázal a v závodě na 50 metrů znak získal rovnou zlato. Muž, který má vrozenou vadu horních i dolních končetin – u nohou se jedná o luxaci kolenních kloubů a v rukou mu chybí pažní kosti – zvítězil s téměř dvousekundovým náskokem.
„Před závodem jsem byl ještě hodně nervózní, ale po rozplavbách jsem už věděl, že na to mám a že bude stačit, když to předvedu ještě jednou. To se mi povedlo a je z toho zlatá paralympijská medaile, navíc v evropském rekordu, čehož si moc vážím,“ radoval se Petráček. A svěřil se, že odměnit se hodlá hlavně svíčkovou od maminky.
Na stejné trati medaili vybojovala také Běla Třebínová, která skončila druhá. Nejlepší handicapovaná sportovkyně Česka za roky 2008 a 2010 v Riu vyhrála medaile dvě, o pět dní dříve dosáhla na bronz v závodě na 50 metrů volným způsobem.
Do Ria se přitom Třebínová už ani nechystala, paraplegička je matkou synka a se závodní kariérou se rozloučila před pěti lety. „Byla jsem v podstatě přemluvena, abych se pro Českou republiku pokusila vyplavat kvótu v disciplíně 50 metrů znak. Tento úkol jsem splnila. A přitom jsem jistila, že mi to stále jde, a tak jsem se rozhodla, že to dotáhnu až do Ria,“ svěřila se před paralympiádou v rozhovoru pro Deník, zatímco drkotala zuby u bazénu.
Kvůli rekonstrukci krytého bazénu v Budějovicích se totiž připravovala na hry v Riu na letní plovárně. Jenže v květnu, v červnu nebylo žádné horko. „Voda je šíleně studená. Má asi tak o sedm stupňů míň, než mívá voda ve vnitřním bazénu. Příliš se nezahřejete ani plaváním, když musíte vytahovat mokré ruce na vzduch, který má sotva deset stupňů. Ruce pak při té zátěži tuhnou daleko dřív.“
I za těchto podmínek se dokázala připravit tak, že domů veze hned dva cenné kovy.
Další bronzovou medaili pro českou výpravu zařídil stolní tenista Jiří Suchánek. „Snažil jsem se o přesnou hru a s podporou fantastických fanoušků jsem to zvládl. Fandové na mne po zápase hodili českou vlajku a já jsem pod ní seděl opravdu dlouho. Nevěřil jsem tomu, co se mi povedlo. Byl to nádherný pocit. Všem bych chtěl za jejich podporu poděkovat,“ svěřil se v České televizi čtyřiatřicetiletý Suchánek.
„Suchánkův příběh je tak trochu jako z amerického filmu,“ připomněl Liberecký deník svého medailového rodáka. „Za pět dnů to bude 17 let od nehody, která ho připoutala k invalidnímu vozíku. Užívat si uměl už předtím, po zjištění, že už nebude chodit, ale propadl alkoholu. Po roce opíjení začal hrát stolní tenis a jeho život se změnil. Pryč jsou doby nespoutaného divocha – dnes je to vzorný otec, co pomáhá druhým (v liberecké nemocnici usnadňuje ochrnutým návrat k běžnému životu) a taky znamenitý pingpongář…“
Radost Evy Berné. Foto: paralympic.cz
V bronzové sklizni nesmí chybět jméno Evy Berné, která získala třetí příčku ve vrhu koulí. Třicetiletá závodnice je v Riu na svých pátých paralympijských hrách a přidala si do své sbírky čtvrtou bronzovou medaili.
Bronz z Ria je také v jejím případě vykoupen tvrdou tréninkovou dřinou. „Trénovala jsem s Petrem Vrátilem každý den. V zimě jsme hodně posilovali, pak jsme hodně házeli – prostě každý den trénink. Ne že bychom někdy trénovali méně, ale když je paralympiáda, tak to člověka vyhecuje, aby trénoval víc než obvykle,“ svěřila se atletka, která v mládí prodělala mozkovou obrnu, v rozhovoru pro Český rozhlas.
Hned dvě medaile si z Ria veze lukostřelec David Drahonínský: Vybojoval stříbro v soutěži jednotlivců, jen o pár hodin později si spolu s Šárkou Musilovou vystříleli bronz v týmové soutěži.
Musilová si spolupráci už před Riem velmi pochvalovala: „S Davidem vycházím dobře. Musím říct, že obdivuji jeho trpělivost, minimálně tu trpělivost, co má se mnou. Kdybych měla trénovat na jeho místě někoho, jako jsem já, tak už bych byla asi zastřelená. Tím, že sám má stejný handicap jako já, tak opravdu ví, co a jak u mě upravit a na co mám dávat pozor a na co se konkrétně zaměřit. Což je pro mě hodně důležité. Jinak musím prásknout, že umí opravdu dobře vařit. Na soustředění jsme se v kuchyni střídali a vždycky jsem si moc pochutnala, tak třeba něco připraví i po Riu,“ citovali Musilovou na Aktuálně.cz.
Kvadruplegička Musilová se přitom lukostřelbě věnuje teprve dva roky. A to právě díky setkání s Drahonínským, který byl tehdy už stříbrným lukostřelcem z her v Londýně – potkali se během jejího pobytu v centru Paraple. Musilová už tehdy věděla, že chce sportovat, ale nevěděla, jak a co. „Zkoušela jsem florbal a koukala jsem, že před námi měli trénink lukostřelci. Tím, že jsem kvadruplegik, tak jsem zkoušela střílet z reflexního luku, ale nedokázala jsem ho pořádně natáhnout,“ zavzpomínala během rozhovoru v Radiožurnálu.
Zdrcující úraz se jí stal v devatenácti letech, ochrnula po jednom špatném kroku. „Uklouzla jsem na schodech po psí louži. Bohužel jsem si rozdrtila pět obratů – od C5 dolů. Na vozíku jsem zůstala, protože jsem si přerušila míchu,“ svěřila se v citovaném rozhovoru. „Šla jsem si prostě pro snídani a domů se vrátila po osmi měsících léčby.“
Drahonínský je na vozíčku od roku 1999. Toto se můžete dočíst na jeho oficiálním profilu: „V mládí hrál fotbal, hokej, byl dobrovolným hasičem, chodil do skautského oddílu a hlavně navštěvoval taekwondo. Dne 6. dubna 1999 po návratu z tréninku šel spát. Jelikož trpěl náměsíčností, spadl z balkónu ze 3. patra. Ve velmi vážném stavu ho našla jeho matka s bratrem. Byl hospitalizovaný v českobudějovické nemocnici na ARU. Při pádu si poranil páteř, slezinu a játra.“ Přežil a dnes se řadí k našim nejúspěšnějším sportovcům. V Riu si udělal ještě jednu radost: V závěru úspěšného lukostřeleckého dne požádal o ruku svou přítelkyni Lídu, která souhlasila.
Krátce k dění v Česku:
• Sněmovnou prošel ve třetím čtení zákon, kterému se říká Lex Babiš. Novela zákona o střetu zájmů počítá s tím, že člen vlády napříště nesmí vlastnit média. A současně, že ty společnosti, v nichž některý z ministerského týmu vlastní alespoň čtvrtinu, se nesmějí ucházet o veřejné zakázky. Podrobněji v tomto textu ».
• Po čtyřech letech, co je někdejší ministryně obrany a čelní politička lidovců Vlasta Parkanová stíhána v kauze nákupu letounů Casa, se případ dostal k soudu. (O peripetiích případu jsme psali zde ».) Obvodní soud pro Prahu 6 měl obžalobu na stole už od loňského prosince, po tři čtvrtě roce ji však v pátek odmítl a vrátil žalobcům k došetření. Přesné důvody, proč obžaloba Parkanové neobstála, zatím nezveřejnil.
• Soudce Tomáš Novosad, který před čtrnácti dny posuzoval kauzu Hrad vs. Peroutka (známou také jako „Hitler byl gentleman“) a naznal, že prvorepublikový žurnalista s židovskou rodinou a minulostí v lágrech byl rasista a antisemita, rozeslal písemné vyhotovení rozsudku. Citovaly z něj Lidové noviny a my budeme citovat zas je; zvlášť pasáž, ve které Novosad tvrdí, že Peroutka byl uhranutý Hitlerem: „Fascinace nemusí být vyvolána jen něčím kladným, avšak též něčím záporným ve smyslu uhranutí, jako je králík fascinován pohledem kobry. Takto hodnotící soud má ve vztahu k Peroutkovi jednoznačně reálný základ.“ Připomínáme slova, která pronesla Terezie Kaslová, Peroutkova vnučka, která se s prezidentskou kanceláří soudí: „Obávám se, že pan soudce Peroutkovým textům neporozuměl.“ (Rozhovor s Kaslovou zde ».)
• Hospodářské noviny v pátek napsaly, že Zemanovu nejnovější knihu pomohl přivést na svět senátor a „hazardní král“ Ivo Valenta. List připomněl, že knihu vydalo vydalo nakladatelství Olympia, které zčásti vlastní firmy Our Media a WCV Cyprus. V prvně jmenované firmě, která vydává Parlamentní listy, má Valenta poloviční podíl, WCV Cyprus vlastní.
• ParlamentníListy.cz, které redakce Neovlivní.cz zařadila na soupisku ruské propagandy (tu »), se skloňovaly v tisku ještě jednou. Mf Dnes zjistila, kdo všechno na provoz webu přispívá. Jde například o sedm krajů, které tu za propagaci v součtu zaplatily celkem dva miliony korun. Jejich platby směřují buď k Our Media nebo k JT Media, kterou vlastní bývalý Klausův poradce Petr Hájek, provozoval dalšího propagandistického webu Protiproud ». Vedle krajských samospráv si pozitivní články, nijak neoznačené jako inzerce, platí podle Mf Dnes třeba ministerstvo průmyslu a obchodu (637 tisíc korun) či ministerstvo pro místní rozvoj za (242 tisíc korun).
K původnímu obsahu na Neovlivní.cz:
Hackerský útok na Sobotku
“Řeknu to asi tak: pokud se někde někdo nepodřekne, nemáme šanci. Nemáme vlastně v ruce nic.” Tak zní bilance šestiměsíčního vyšetřování, kdo stojí za hackerským útokem na privátní mailovou schránku ministerského předsedy Bohuslava Sobotky. Redakce vyjádření získala od důvěryhodného zdroje z bezpečnostních složek pod podmínkou zachovat jeho anonymitu. “Bez nějakého svědectví se to zpětně zkrátka dostopovat nedá,” dodal tento člověk.
Policie případ oficiálně nekomentuje, od počátku jej vyšetřuje v utajení. Jistý nádech pikantnosti přitom pátrání dodává fakt, že případ dostali na starost kriminalisté z protimafiánského útvaru ÚOOZ, který právě Sobotkova ČSSD k prvnímu srpnu zrušila. Podrobnosti naleznete v tomto » článku.
Vlivní v českém šoubyznysu
Deník Neovlivní.cz sestavil žebříček nejvlivnějších lidí v českém šoubyznysu a v uplynulém týdnu odtajnil další dvě jména v pořadí.
Na devátém místě skončila neviditelná královna televizních show, producentka Simona Matásková ». Vybudovala si pověst toho, kdo na co sáhne, to se promění ve zlato. A navíc je tvrdou vyjednavačkou, která dokáže svým pořadům zajistit extra podmínky.
Osmou příčku obsadil „Ducháček“, který všechno zařídí. Jan Hájek », jednatel a majitel PR agentury ORCA s. r. o. Mediální vliv rozevlátého šedesátníka je pozoruhodný. Za dobu svého působení v branži si omotal bulvární média kolem prstu. Umí je krmit. A umí jim sehnat i nedostižné celebrity. Na oplátku mu propagují „béčkové“ hvězdy, z nichž časem umně vybuduje hvězdy vyšší kategorie.
Jak vyzrál Kapsch na stát
Ministerstvo dopravy dokončuje obranu, s níž předstoupí před úředníky antimonopolního úřadu. Ti prověřují, zda resort Dana Ťoka neporušil zákon, když – s odkazem na časovou tíseň – zadal bez výběrového řízení tříletý kontrakt na provozování mýtného systému v hodnotě více než pěti miliard korun rakouské firmě Kapsch.
Podle informací Neovlivní.cz úřad nehodlá znovu argumentovat časovou tísní, ale deset let starými smlouvami o vybírání poplatků na českých dálnicích, které tehdy s Kapschem uzavřel. Tedy – konkrétní pasáží, která úředníkům svázala ruce. V ní se stát připravil o autorská právě k technologiím, na nichž mýtný systém běží. Co přesně se stalo, si můžete přečíst v tomto článku ».
A ještě jednou k mýtu: Věděli jste, že stejně, jako se stát vyhnul otevřenému výběrovému řízení na mýto, vyhnul se tím samým kontraktem i soutěži na nákup nových palubních jednotek? Podrobnosti tu ».
Středočeská aféra
Středočeský kraj, zakázky, úplatky, hejtman za ČSSD. Pokud je vám tento scénář povědomý a naskakuje vám jméno David Rath, jste těsně vedle. Tentokrát, pouhý měsíc před krajskými volbami, figuruje v čerstvé aféře jméno současného hejtmana Miloše Petery. V příběhu padlo několik trestních oznámení, bude se jím zabývat policie.
Příběh, který souvisí s lokalitou Mladá u Milovic na Nymbursku, kde za totality sídlila sovětská armáda, je spletitý; popsali jsme je v tomto » textu. V kostce jde o to, že firma, kterou si kraj před lety najal na demolice chátrajících kasáren a hangárů, tvrdí, že si Petera a další zástupci kraje řekli o úplatek výměnou za to, že smlouvu nevypoví. Politici a úředníci to obratem označili za lež a chtějí se soudit pro pomluvu a podvod.
Anketa osobností
Redakce Neovlivní.cz přináší pravidelné profilové rozhovory s lidmi, kteří se řadí mezi vlivné osobnosti Česka. Všichni dostávají na závěr interview stejnou sadu otázek. Jednou z nich je, kdo podle nich má vliv a používá ho pro dobro ostatních.
V anketě, kterou si můžete prohlédnout tu », naleznete odpovědi deseti person. Třeba Petra Pavla, předsedy Vojenského výboru NATO, senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, nebo Dalibora Dědka, filantropa a zakladatele společnosti Jablotron. Mimochodem, právě Dědek na otázku odpověděl velmi stručně: „Označil bych tak každého úspěšného rodiče.“
Všem úspěšným rodičům přejeme hezký následující týden, nám ostatním pak nezbývá, než konat dobro jinak, ale hezký následující týden si zasloužíme též. Na viděnou v pondělí!
